Vlasenica
Obec se nachází na místě, kudy vede silnice z údolí řeky Driny směrem do Sarajeva přes Pale a kde se odpojuje odbočka směrem do města Kladanj. Se svojí nadmořskou výškou 668 m patří Vlasenica mezi horská města. V její blízkosti se nachází pohoří Javor a Viselac.
Ve středověku bylo území dnešního města součástí středověké župy Birač, která je poprvé připomínána k roku 1219. Feudálními vlastníky těchto území byly rody Pavlovićů, Diničićů, Zlatonosovićů a Orlovićů, které zde vlastnily početné pevnosti a sídla.
V roce 1463 padlo město se svým okolím pod tureckou nadvládu. Na místě současného města existovala osada Birač, která je takto uváděna na historických mapách až do konce 18. století. Současný název města pochází podle trávy Vlasulja, která roste v okolí. Sídlo osmanského soudce zde bylo zřízeno v roce 1765. Administrativně byla součástí zvornické kapetanie.
Od roku 1842 měla Vlasenica telegrafní a telefonní spojení i poštu. V okolí města působili hajduci, kteří se soustředili především v okolních horách a na území Srbska za řekou Drinou. V roce 1912 měla Vlasenica 1962 obyvatel.
Během první světové války zde došlo k bitvě mezi rakousko-uherským a srbským vojskem. Ve Vlasenici se nacházela kasárna s rakouskými vojáky. Vzhledem k blízkosti hranice s nepřítelem bylo území strategicky významné; probíhala zde trasa zásobování rakouských vojsk na území Srbska během tamní okupace. Během druhé světové války bylo město součástí nezávislého státu Chorvatsko, čas od času jej však obsazovali partyzáni. V červnu 1943 zde provedli útok a město obsadili.
Mapa - Vlasenica
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |